Psychologické romány
Drsná výpověď o touze a zradě
Román Poslední stanice Hamburk je na české poměry nezvykle drsnou a sžíravě upřímnou výpovědí. Oproti nihilistickým románům Michela Houellebecqa, ke kterým může být přirovnáván, je v něm přece jen víc záblesků naděje.
Moje cesta do ztracena.
Putování s Benjaminem.
Vopěnkova nejpřekládanější kniha vypráví příběh táty a syna, kteří se spolu po smrti matky vypraví na prázdninovou cestu, která však s koncem prázdnin neskončí. Kniha o hledání pevného bodu v labyrintu světa.
Tato více psychologická próza, než antiutopie rozvíjí Vopěnkův pohled na podstatu života a vesmíru. Prostor, ve kterém žijeme, zde nazývá pětirozměrným časoduchoprostorem.
Psychiatrická léčebna je zde obrazem vnitřního světa hlavního hrdiny i zrcadlem souboje mezi dobrem a zlem.
Moře smutku za tvým psem
Z Beáty schoulené na kraji lesní cesty vyzařuje takové zoufalství, že ji Tomáš, jinak plachý a nesmělý muž, nabídne přístřeší.
Komorní příběh dvou citlivých outsiderů se dočkal rozhlasové adaptace.
Tato Vopěnkova raná próza situovaná do totalitního Rumunska strádajícího pod tvrdou diktaturou N. Ceausesca se dočkala prestižního vydání v americkém univerzitním nakladatelství.
Martin Vopěnka 